Kapitál dle své definice jsou prostředky, kterými disponujeme a využíváme jich pro vstup do dalších projektů, abychom navýšili naše zisky v budoucnosti. Již v minulém století Pierre Bourdieu definoval tři druhy kapitálu. První, který všichni známe, je kapitál ekonomický. O tom se mluví neustále. O zbývajících dvou už o poznání méně. Druhým je kapitál sociální, který je o kvalitě kontaktů, které ve společnosti máte a vaší orientaci ve společnosti. Třetím kapitálem je kapitál kulturní, tedy vaše orientace ve společnosti z hlediska aktuálního dění a vaše vzdělání. Podívejme se tedy nyní na chvíli, jak vlastně ovlivňují náš život a naše fungování.
Ekonomický kapitál je naší jistotou. Pomáhá nám chránit naše investice, rozvíjet je a generovat další a vyšší zisky. Každý den, měsíc či rok se s ním v podnikatelské činnosti setkáváme. S důsledky jeho případných nedostatků a hledání řešení takové situace, abychom mohli realizovat naše záměry. Stejně tak i s plány a strategiemi na využití dostatečného kapitálu tak, aby docházelo k jeho navyšování. Naše společnost je silně ekonomicky orientovaná a proto s tímto druhem kapitálu umíme poměrně dobře pracovat.
Sociální kapitál je v podstatě charakterizován neustálým úsilím jedince o získání výhodnější pozice ve společnosti. Bourdieův koncept bychom si mohli představit podobně jako šachovou partii, na které jsou jednotlivá pole obsazena nejrůznějšími figurami. A právě bojem jednotlivých figur o nejvýhodnější pole dochází k ukotvování pozic. Stejně fungujeme i my ve společnosti. Podle toho, jak je společnost strukturovaná, jsou velká i jednotlivá pole. Je jich přesně daný počet a nová nevznikají. A tak se právě skrze znalosti ostatních „figur“ a nejrůznější postupy, strategie a nástroje snažíme v našem životě obsadit pole, které považujeme za nejvýhodnější. Někdy to lze snadno a někdy je to komplikované. Je to také už vyšší hra, protože uvažování o sociálním kapitálu nám není natolik vlastní, jako uvažování o kapitálu ekonomickém. Musíme se tedy učit s tímto druhem kapitálu pracovat. Neexistují však žádné poučky ani jasná pravidla a tak může být toto učení pro některé velkou výzvou a občas bychom na této cestě ocenili průvodce.
Kulturní kapitál je poměrně komplexním tématem. Patří sem věci spojené se vzděláním. Lze ho rozdělit do tří částí. Tou pro nás nejznámější je formální vzdělání, tedy školy, tituly, certifikáty a osvědčení. To je jedna část našeho kulturního kapitálu. Druhou jsou kulturní statky, kterými disponujeme. Sem patří obrazy, knihy, nástroje a další prvky, které pro nás mohou mít současně i reálnou ekonomickou hodnotu. Třetí částí kulturního kapitálu je soubor našich vědomostí, znalostí a dovedností, které jsme si osvojili v průběhu našeho vývoje a na kterých celoživotně pracujeme.
Pokud chceme být úspěšní v současně společnosti, potřebujeme pečovat o každou z uvedených složek kapitálu. Je však velice obtížné nalézt dostatek času, podnětů a někdy také vlastní disciplíny, jak právě na všech druzích našeho kapitálu kontinuálně pracovat. Přesto se ale začíná blýskat na lepší časy a objevují se stále nové cesty. Mezi ně patří zaměřené formy vlastního rozvoje v uzavřených skupinách, jejichž tématem je rozvoj kapitálu daného jedince na všech frontách. Někdy se jim říká ThinkTanky, někdy MasterMind skupiny a někdy jen zájmové spolky. Čím strukturovanější a jasněji definované jsou způsoby, jak tyto skupiny pracují a čeho chtějí dosahovat, tím rychlejší je rozvoj všech tří složek kapitálu. Přesným způsobům, jak je možné tyto skupiny využít, jak si definovat svůj rozvoj v jednotlivých oblastech, jak ho měřit a získávat měsíc po měsíci stále více, se budeme věnovat v navazujících článcích.
