Jak být lepším lídrem v době krize

4 minuty čtení

Může být krize pozitivním vlivem, který zlepší fungování organizace, zvýší loajalitu zaměstnanců a posílí firemní kulturu? Ve světle reality mnoha firem, které díky pandemii koronaviru bojují o přežití, je někdy těžké vidět klady celé situace. Co můžete udělat pro to, abyste z boje vyšli jako lepší a silnější lídři?

Úloha lídra v krizi: nastavit priority a předat větší kompetence týmům

Jak konstatují autoři článku Leadership in a crisis: Responding to the coronavirus outbreak and future challenges z McKinsey & Company, lídři se musí zbavit přesvědčení, že jediné nejlepší řešení krize, které přináší stabilitu, přichází shora. Během neznámé krize není v moci exekutivců shromáždit veškeré informace k tomu, aby aplikovali předepsané řešení. Model „network of teams“, tedy sítě týmů, který zmiňují, je založen na decentralizaci exekutivní moci a posílení pravomocí týmů. Ty rychle komunikují a mohou se rozhodnout na základě informací, které získávají v reálném čase. Koncept sítí týmů není nový. Jak zmiňuje například článek Organizational models: A network of teams | Deloitte Insights, jeho principy byly využity třeba při postupu americké armády ve válečných konfliktech. Klíčem je postavit multidisciplinární akční týmy kolem problémů, ne kolem stávající organizační struktury.

Úkolem lídra je pak nastavit jasné priority a dát prostor ostatním, aby zavedli řešení, které je s těmito prioritami v souladu. Posílení vlivu v jednotlivých týmech vyžaduje jasné nastavení „decision makerů“ a stanovení procesů rozhodování i zodpovědnosti.  Stejně jako vyšší vedoucí pracovníci organizace musí být připraveni dočasně přesunout některé odpovědnosti z hierarchie velení a řízení na síť týmů, musí také zmocnit ostatní, aby řídili mnoho aspektů reakce na krizi. To zahrnuje udělení pravomoci přijímat a realizovat rozhodnutí bez nutnosti získávat souhlas.

Nejhodnotnější vlastnosti v krizi: záměrný klid a reálný optimismus

Jak avizují autoři článku, v normální předvídatelné krizi jsou největší devizou lídra zkušenosti. Pokud čelíme neznámé hrozbě, kde nemůžeme aplikovat známé postupy, nejcennější schopností je sjednotit tým, aby šel jedním směrem. Toho můžeme dosáhnout i záměrným klidem a reálným optimismem. Termíny „deliberate calm“ a „bounded optimism“ vystihují hodnoty, které směrem k týmu signalizují naději a důvěru, že jste zhodnotili situaci a jste schopni vyvést firmu z krize. Důležitá je míra. Optimismus musí totiž být propojen s realitou – nadměrná sebedůvěra není autentická a uvěřitelná. Daleko větší sílu má ukázat, že uznáváte nejistotu krize, začali jste s ní bojovat a postupně sbíráte další informace. Jak zmiňuje Glenn Llopis v textu 6 Leadership Principles To Guide You During Crisis (forbes.com): vaším úkolem je pomoci lidem překonat skepsi a vidět to, co vidíte vy.

Jak se rozhodovat: nečekejte a jednejte

Častou chybou top manažerů je čekat, až budou mít všechna fakta k rozhodnutí. O této krizi se někdy mluví v souvislosti s konceptem „jamais vu“. To je opak „déjà vu“. Jedná se o prožívání situace, kterou člověk nějakým způsobem poznává – jako současná krize, ale přesto se zdá nová a neznámá. To přispívá k nerozhodnosti, protože se nemůžeme spolehnout na známé zkušenosti. Řešením je, kromě zapojení intuice, cyklus „zastavit – posoudit – předvídat – jednat“. Tedy postupně během krize získávat informace a upravovat rozhodnutí na základě výsledků. Viditelná rozhodnost posiluje důvěru ve vedoucí pracovníky a motivuje sítě týmů, aby pokračovaly v hledání řešení výzev, kterým organizace čelí.

Svatá trojice krizové komunikace: rychlost, transparentnost a empatie

Jak se ukazuje v politických vodách, zatajování, neúplné informace a pozdní vyjádření nefungují. V době nejistoty je nejdůležitější sdělit fakta. Rychle, otevřeně a stále s empatií. Faktické informace uklidňují a podporují lidi při jejich rozhodování a pohybu kupředu. Úkolem číslo jedna je transparentnost – říct, co víme a přiznat, co nevíme. Promyšlená a častá komunikace ukazuje, že lídr reaguje na situaci a vyhodnocuje další vstupy.

Podle časopisu Entrepreneur záleží více než dříve na každodenní komunikaci s vaším týmem. Tam, kde je to možné, zvolte osobní komunikaci. Komunikace tváří v tvář (byť přes obrazovku počítače) zvyšuje porozumění a dovolí vám udržet prst na tepu nálady v týmu. Krize je školou empatie. Vnímejte, jak lidé reagují na stres, a nepokoušejte se je za každou cenu uklidňovat. Může to působit jako odmítnutí nebo zlehčování jejich pochopitelných obav a strachů. Ptejte se otevřenými otázkami, abyste jim pomohli přesně zjistit, co způsobuje jejich obavy. Pak můžete společně najít řešení.

Postavte lidi na první místo – ano, i sebe

Situace kolem pandemie koronaviru přinesla neobvyklou míru stresu ve všech oblastech života a zasáhla lidi na mnoha frontách – zdraví, v byznysu, vzdělání i vztazích. V celospolečenské krizi se lidská mysl obrací nejprve k vlastnímu přežití a dalším základním potřebám. Adresujte jejich problémy, aby se na pracovišti cítili vítáni a v bezpečí. Na místě je zvýšená podpora rovnováhy pracovního a osobního života. Ať už jde o přizpůsobení pracovní doby a nebo flexibilitu práce z domova při řešení dálkové výuky dětí nebo péči o nemocné členy rodiny. Rozšíření benevolence se vám vrátí zvýšenou loajalitou. Buďte příkladem při zvládání krize a buďte vnímaví i sami k sobě. Investujte čas do wellness. Stres a únava mohou ovlivnit váš úsudek. Jen za pomoci kvalitního jídla, dostatečného spánku, cvičení a péče o své duševní zdraví a vztahy budete připraveni pomoci ostatním a vyjít i z té největší krize jako lepší lídr a člověk.

Napsat komentář

Enquire now

Give us a call or fill in the form below and we will contact you. We endeavor to answer all inquiries within 24 hours on business days.